Bez názvu

Úvodem tohoto svého profilu napíšu, že já nejsem statická kamenná socha. Jsem člověk v procesu, jsem jako řeka – která se neustále mění a proměňuje. Kdybych měl na iBoys pořád stejný text, jaký jsem měl před 10 lety, měl bych pocit, že stojím pořád na stejném místě a neměním se a jako člověk se vůbec nevyvíjím a neposouvám. Proto ÚMYSLNĚ zde na iBoys obměňuji svůj profilový text. To je můj záměr. (A proto někteří muži opakovaně – možná i ze skrytého obdivu ke mně – rádi můj profil často navštěvují... :-) ;-)

To, co vím dnes, jsem ještě včera nevěděl, a to, co budu vědět zítra, ještě dnes nevím.
Někteří lidé (a je jich podle mě dost) říkají rádi o sobě tuhle větu: "Jsem jaký jsem a jiný už nebudu!"
Na mě tahle věta neplatí. Mně by to strašně limitovalo takto o sobě mluvit a smýšlet. Já bych měl pocit, že jsem uzavřený v kleci – a není žádný prostor pro růst.

Moje tak trochu nevýhoda je v tom, že mám raději spíše klidnější a nesmělé muže. A tito muži nemají většinou odvahu mě na iBoys oslovit jako první. Oni jen pasivně čtou můj text. Jenže, já tento profil na iBoys nebudu chtít mít celý život a napořád, nechci na iBoys i zestárnout. Jednoho dne si tento svůj profil budu chtít úplně zrušit i v případě, že na iBoys žádného partnera nenajdu.
A je možná škoda, že muž, který si třeba právě teď čte tento můj profil a mohl by si se mnou v reálném životě rozumět, mi nikdy nenapíše, nikdy neudělá ten první důležitý krok...
Já zase nemám ve zvyku dávat na iBoys někomu pluska a vlastně jen reaguji na ty, kteří mi na iBoys píšou. Já sám ale aktivně nikomu nepíšu jako první ve smyslu, že bych toho dotyčného oslovil a chtěl ho poznat více. Já jsem aktivní už v komunikaci, která existuje.
Spoléhám na to, že ten pravý muž si mě na iBoys najde sám a že ho přitáhne právě můj text na iBoys.

Tímto bych chtěl vyzvat hodné a nesmělé muže na iBoys, kterým se bude tento můj profil na iBoys líbit, aby se nestyděli a nebáli se mi napsat. Já vždy rád odpovím na slušnou zprávu od slušného muže.
Nikdy ale nereaguji na nevhodné, nevyžádané, rýpavé, urážlivé zprávy, protože takové zprávy nemají pro mě žádnou úroveň a já se nebudu snižovat na nižší úroveň. A takové zprávy já považuji za hrubé narušení mého osobního prostoru a mých osobních hranic na iBoys.

Ale vážně – hodní, ohleduplní, empatičtí muži jsou v mém životě vždy vítáni! :-)

A naopak, moje velká výhoda je v tom, že jsem ve svém životě osobně v reálném životě poznal a potkal hodné, ohleduplné muže. A s těmito muži jsem zažil a pochopil, jak se chci s mužem v přátelském a hlavně v partnerském vztahu cítit.

Chci se v partnerském vztahu cítit dobře, uvolněně, sám sebou, autenticky a bezpečně. To slovo bezpečně zdůrazňuji. Pocit bezpečí je pro mě v přátelském i v partnerském vztahu to nejdůležitější.

Já mám rád muže, kteří dokážou úplně v pohodě respektovat odlišný názor druhého člověka. Cítím se vždy krásně ve společnosti muže, který mi dokáže úplně klidným hlasem říct: "Hele, já v tomto případě s tebou a s tvým názorem vůbec nesouhlasím. Já na to mám úplně jiný názor. Ale naprosto tvůj názor respektuji!" (A pokud se ten muž, když mi tohle říká, ještě navíc hezky usmívá, potom nádhera!)

Já celkově mám raději spíše klidnější, jemnější muže. Ale pozor! Jemnější muž nebo muž s jemnějšími energiemi není v mé definici zženštilý muž. I někteří heterosexuální muži mají a vyzařují jemnější energie – například můj oblíbený tenista Roger Federer. Na mě vždy Roger působil jako jemnější, klidný a elegantní muž. Jsem si jistý, že Roger se k druhým lidem dokáže chovat hezky, ohleduplně a respektujícím způsobem i v soukromém životě – bez přítomnosti kamer a novinářů. Prostě – kvalitu charakteru nezapřeš. Ta se vždy projeví.

Já hledám muže, který by chtěl se mnou v budoucnu vytvořit a vybudovat partnerský vztah – vztah, ve kterém vládne pohoda, harmonie, vzájemná úcta a vzájemný respekt. Vztah, ve kterém oba partneři můžou být plně sami sebou. Kde autenticita je výhodou, nikoliv nevýhodou.
Je to vztah, ve kterém oba partneři spolu dokážou vést debaty slušně a na úrovni – bez potřeby ponižovat, zesměšňovat, umenšovat, urážet toho druhého. Je to vztah, ve kterém se oba partneři navzájem podporují. Jeden podporuje toho druhého – a ani jeden z nich nemá potřebu tlumit světlo toho druhého.
Je to vztah, ve kterém spolu partneři nesoupeří. Je to vztah, ve kterém se nehraje na to, kdo je víc, kdo je chytřejší a vzdělanější, kdo toho v životě viděl nebo dokázal víc.
Je to vztah dvou rovnocenných mužů. Každý z nich má své kvality, své světlejší i své stinné stránky. Každý z nich umí a zná něco, co ten druhý neumí a nezná – a tím se navzájem oba obohacují a doplňují.


Je to vztah, ve kterém si jsou oba partneři navzájem věrní – jsou věrní jeden tomu druhému. Ale také si dávají ve vztahu volnost a svobodu. Ani jeden z nich se necítí ve vztahu omezovaný nebo svázaný.
Já patřím k tobě po dobu trvání našeho vztahu – ale nepatřím ti.
Ty patříš ke mně po dobu trvání našeho vztahu – ale nepatříš mi.
Nejsi můj majetek, já nejsem tvůj majetek. Jdeme spolu po stejné cestě životem – nejdeš za mnou, nejdeš přede mnou, jdeš rovnocenně vedle mě. Vždy ctím a hajím tvé právo být tím, kým jsi a kým chceš být. Ty jsi individualita, já jsem individualita. Partnerský vztah není důvodem k tomu, abychom se oba své individuality vzdali.

Teď trochu naruším hezký tón tohoto mého profilu...

Já na rovinu říkám/píšu, že si neumím představit partnerský vztah, ve kterém bych neměl svůj vlastní prostor, své soukromí. Spát s partnerem v jedné posteli mi přijde silně nepohodlné. Proč jako spát stísněně spolu v jedné posteli? Jen proto, že to tak někdo kdysi určil a prohlásil to za "normální"?
Ne, ne, ne – já se nenechám spoutat a omezovat konvencemi a konvenční zažitou představou klasického partnerského vztahu. Já budu chtít i v partnerském vztahu chtít mít svou vlastní postel a oddělený pokoj, oddělenou místnost. Tohoto luxusu se nevzdám! :-)

Někteří muži, když jim řeknu nebo napíšu, že chci v partnerském vztahu mít samostatnou postel a místnost, jsou z toho téměř v šoku. Jsou udiveni. A říkají mi, že potom v takovém případě nemá prý vůbec smysl, abych měl s někým partnerský vztah.
A já na to říkám co? Já na to říkám tohle: můj model a moje představa partnerského vztahu je volnější, liberálnější – stejně jako já sám. Já jsem člověk, který chce mít svou mysl otevřenou – nezatíženou dogmaty, předsudky, konvencemi nebo vírou převzatou od druhých lidí.


Milý, zatím neznámý čtenáři, pokud tě tento můj profil něčím zaujal a pokud po přečtení tohoto mého profilu budeš mít pocit, že by sis se mnou mohl v reálném životě rozumět, potom mo napiš soukromou zprávu zde na iBoys.
Pokud si myslíš, že by ti v mém světě/životě mohlo být příjemně – potom tě zvu! Neboj se vstoupit do mých dveří! Pojď dál! :-)